Články

Od doby národního obrození stává se hora Říp symbolem češství, českého národa. Vděčí za to zprávě v Kosmově kronice české o příchodu slovanského obyvatelstva do zdejšího kraje mezi řeky Vltavu a Ohře a dále záznamu v kronice jeho pokračovatele tzv. Kanovníka vyšehradského o vystavění a posvěcení řipské kaple v souvislosti s vítěznou bitvou Čechů proti Sasům roku 1126. Říp zaujímá přední postavení mezi takovými místy raných národních dějin, jakými jsou Levý Hradec, Vyšehrad, Pražský hrad, Budeč, Tetín, Mělník (dříve Pšov), Stará Boleslav, Libice, Sázava, Blaník........ K těmto posvátným místům se český národ upínal vždy ve vážných a přelomových obdobích své historie. A tak se národ sešel na památném Řípu při národní pouti v revolučním roce 1848, pak o dvacetiletí později – roku 1867 velkou hořící vatrou vítal na této hoře návrat českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy a v následujícím roce 10. května 1868 na úpatí Řípu manifestoval za české státní právo (součástí této národní slavnosti byl i odvoz kamene z Řípu do základů Národního divadla). Musíme také vzpomenout na velkou národní manifestaci o svatojiřské pouti 27. dubna 1862, která byla cílem prvního výletu Sokola pražského (73 účastníků) a dějištěm prvního koncertního vystoupení pražského pěveckého spolku Hlahol v přírodě. Významný je i tábor lidu z 10. listopadu 1918, na němž Podřipané vyjádřili radost nad vznikem samostatného Československa. 28. září 1928 vrchol Řípu zažil velkolepé oslavy zahájení Svatováclavského roku a 10. výročí trvání republiky. Při této příležitosti byly do tamní rotundy svatých Vojtěcha a Jiřího uloženy prsti ze tří památných míst – ze Staré Boleslavi, Velehradu a Nitry. Na obranu ČSR se měl zaměřit tábor lidu, který byl svolán na úpatí Řípu při příležitosti 20 let trvání republiky na konec září 1938. Přišel však Mnichov a z tábora sešlo. Po osvobození 6.7.1945 v souvislosti s oslavou památky M. J. Husa uspořádal ONV v Roudnici n.L. tábor na němž se slavilo ukončení 2. Světové války. Hlavní projev měl předseda vlády Z. Fierlinger. Únor 1948 znamenal pro republiky nástup druhé totality. Až obrodný demokratizační proces v roce 1968 přinesl naděje. 10. května 1968 ve 14. hodin se Říp zaplnil desetitisíci občany, kteří přišli vzpomenout stého výročí památného tábora lidu a kterého se zúčastnili čelní představitelé státu – prezident armádní generál Ludvík Svoboda, Alexander Dubček, Josef Smrkovský, František Kriegl, Oldřich Černík a Čestmír Císař. Veškerá symbolika byla pouze česká a československá, což bylo oproti předchozímu dvacetiletí nebývalé. Obyvatelé mohli zase spatřit kroje sokolů. skautů, uniformy čs. legionářů a vyobrazení prezidentů T.G.Masaryka a Edvarda Beneše.

Nejslavnější a nejgrandióznější ze všech řipských táborů nicméně byl první tábor z roku 1868, který vyzdvihl Podřipsko na řadu let na přední místo v českém národním životě. Ke tradici tohoto slavného tábora z roku 1868 se hlásily ostatně všechny další tábory na Řípu.

Hodnocení článku:

	41	pozn. 5 hvězdiček - nejlepší
	0
	0		průměrné hodnoceni:
	0		4
	13
Počet hlasů 54