Články

Moderní je nekouřit

O škodlivosti kouření se již popsalo mnoho papíru. Že kouření škodí těm, kteří kouří sami, se většinou ví. Již méně si však uvědomujeme, že kouření škodí i těm, kteří sami nekouří, a to dokonce i dosud nenarozeným dětem.

Rizika kouření v těhotenství

Podle statistik v Česku kouří čtvrtina žen, mezi těhotnými je to přibližně pětina – tzn. JEN 20 % žen se vzdá cigarety v těhotenství. Následků tohoto jejich rozhodnutí je několik:

1. snížení plodnosti (až o 30 %)

2. těhotenské komplikace (které jsou až 2x častější):

- zvýšené množství potratů

- odtržení lůžka (abrupce placenty) s následkem silného krvácení

- placentární nedostatečnost (a s tím spjaté strádání a neprospívání plodu, vyúsťující v nízkou porodní hmotnost a jiné komplikace)

- vcestná placenta (může být komplikováno silným krvácením)

Dvakrát vyšší je i riziko rozvoje poporodních zdravotních komplikací u ženy.

Kouření též zapříčiní často předčasný odtok plodové vody a o 30 % zvyšuje riziko předčasného porodu.

Novorozenec se pak často rodí s nižší porodní hmotností (těžké kuřačky rodí plody s průměrnou váhou o 458 g nižší než nekuřačky). Dítě pak je ohroženo syndromem náhlého úmrtí kojence (SIDS- sudden infant death syndrome) - riziko zvýšeno 1,4-3x. Vysvětlením může být fakt, že nikotin v mozku blokuje receptory, které jsou citlivé na nedostatek kyslíku.

Až o 30 % jsou častější vrozené vývojové vady, např. rozštěp patra nebo srdeční vady. Pozorovány jsou též poruchy vývoje a změny chování u dětí kuřaček. Některé trpí i „abstinenčním syndromem“ (třes, nervozita, neutišitelný pláč).

Je zde též nutno uvést, že pasivní kuřačky mají riziko stejné jako ženy kouřící 1–5 cigaret denně. Ženy, které s kouřením skoncují ještě před otěhotněním, mají i tak mírně vyšší riziko genetických vad svých potomků.

Pasivní kouření v dětství

V ČR kouří asi 40 % rodičů; okolo 35 % z tohoto počtu pak kouří přímo před dětmi (ve společném

pokoji, v autě). Děti ale ohrožuje i „nepřímé pasivní kouření“ – tzn. rodič kouřící v jiné místnosti, na balkóně apod., protože škodliviny z cigaretového kouře působí na dítě při následném kontaktu. U těchto  dětí jsou též častější hospitalizace před druhým rokem věku, delší rekonvalescence a více zameškaných hodin. Pasivní kouření způsobuje často projevy průduškového astmatu, případně zhoršuje stávající. U dětí vystavených cigaretovému kouři jsou také častější záněty plic a průdušek. Významně častější jsou také rýmy, záněty vedlejších dutin nosních a záněty středního ucha. Sníženy mohou být i čichové schopnosti. Položen je i podklad pro dřívější nástup hypertenze, mozkových příhod a ischemické choroby srdeční.

Kouření v dospívání

Děti matek, které kouří během těhotenství, a obecně děti kouřících rodičů mají vyšší riziko, že již v časném období dospívání propadnou stejné závislosti (je otázkou, zda je toto dáno pouze otázkou „špatného příkladu“, který rodiče dětem dávají či zda má roli i geneticky daná snížená odolnost vůči kouření a závislostem obecně).

Čím dříve člověk s kouřením začne, tím větší zdravotní komplikace si pravděpodobně ještě v relativně mladém věku stihne přivodit. V ČR kouří občasně 40 % dospívajících („teens“), denně kouří přibližně 25 %. Nejčastější věk první zkušenosti s cigaretou je 14 let; s kouřením má zkušenost 80 % 16letých studentů. 80 % dnešních dospělých kuřáků pak začalo kouřit před 18. narozeninami. Zmíněny by měly být alespoň některé hlavní problémy, které s kouřením v tomto nízkém věku mohou být spojeny:

- zvýšené projevy akné

- porucha růstu a vývoje, ovlivnění procesu dospívání

- společně s hormonální antikoncepcí je zvýšené riziko hluboké žilní trombózy (plicní embolie)

- obecně snížení výkonnosti a fyzických sil

- častější nemocnost (průduškové astma)

- snížení reprodukčních schopností

- vstupní cesta k dalším drogám

-          přímé působení složek cigaretového kouře na ještě vyvíjející se organismus výrazně zvyšuje riziko rakoviny plic (rakoviny ústní dutiny, hrtanu, hltanu, jícnu, močového měchýře, ledvin, žaludku a slinivky břišní) a dále vznik chronické obstrukční plicní nemoci, ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku nebo cukrovky v dospělosti.

 Následky, zmíněné v posledním odstavci, se samozřejmě objevují i u dospělých kuřáků a  s přibývající délkou závislosti se zhoršují. Ty, přestože jsou  již dnes poměrně široce známé, dosud  bohužel nevedly k výraznějšímu poklesu kuřáků v ČR i celosvětově. Naštěstí se již pomalu mění  postoj společnosti, který se přibližuje náhledu, uvedeném v titulu tohoto článku: že moderní je nekouřit. Postupně se tomuto trendu přibližuje i legislativa v některých státech EU - např. zákaz kouření v restauracích, který však díky tabákové lobby v našem parlamentu zatím neprošel. Nejdále je v tomto směru Austrálie, kde nejen, že je zakázána reklama na cigarety a zákaz kouření v restauracích a veřejných místnostech, ale je před schválením zákon, který unifikuje nápisy na krabičkách cigaret.

Díky měnícímu se postoji společnosti je již dnes naštěstí i řada těch, kteří chtějí sami aktivně přestat kouřit. Pro ty je již dnes připravena paleta odvykacích programů, založených jak na pomocné  farmakologické léčbě, ale i z velké míry na psychoterapii. Je třeba zdůraznit, že jako u léčby každé závislosti, je zde především nezbytná vůle samotného postiženého ke změně životního stylu. Těm, kteří se odhodlají zbavit se své závislosti na tabáku, je připraveno pomoci mnoho organizací - za všechny bych zmínil Centrum pro závislé na tabáku 3. Interní kliniky 1. LF UK a VFN, Karlovo náměstí 32, 120 00 Praha 2, tel.: 224 966 608, www.slzt.cz. Doporučit lze také Linku pro odvykání kouření: 844 600 500.

Sokol by měl být příkladem pro zdravý životní styl a podporovat trávení volného času, kde není místo pro kouření, a proto také všechny sokolské akce by měly být nekuřácké.

            MUDr. Vít Jakoubek, Ph.D., Zdravotní komise ČOS                                                                          

Literatura u autora

Hodnocení článku:

	1	pozn. 5 hvězdiček - nejlepší
	0
	0		průměrné hodnoceni:
	0		5
	0
Počet hlasů 1