Slavnostní večer u příležitosti udělování čestných občanství MČ P5 - Sokol br. Fr. Pecháček 7.3.2019

Hodnocení článku:

	0	pozn. 5 hvězdiček - nejlepší
	0
	0		průměrné hodnoceni:
	0
	0
Počet hlasů 0

Diskuse k tomuto článku:

Přidejte diskusní příspěvek zde

28.03.2019 16:00:05, Ivo Antušek, iantusek@upcmail.cz
Omlouvám se za dvě malé nepřesnosti. Správný text je zde a byl doplněn:

Dne 7. 3. 2019 se od 18:00 hodin konal ve Švandově divadle na Smíchově v Praze 5 slavnostní večer u příležitosti udělování čestných občanství MČ Praha 5. Čestné občanství bylo uděleno akad. malířce paní Slavíkové, basketbalistovi a architektovi Krásnému, biskupu Malému, Sokolu a autorovi skladeb pro muže br. Františku Pecháčkovi in memoriam a panu Sýkorovi, zakladateli nadace Dobrý anděl.
Plaketu na podiu za br. Františka Pecháčka převzal pan Ilja Pecháček. S ním nastoupila i sokolská stráž. Zaznělo poděkování i těm, kteří jméno Pecháček připomínali na sokolských sletech. Před převzetím byl promítnut filmový záběr s bratrem Pecháčkem, jeho fotografie a krátký medailonek o něm. Sokolskou stráž v sokolském kroji tvořili bratrové z T.J. Sokol Pražský a z T.J. Sokol Praha Královské Vinohrady. Přítomni byli i další sokolové.
František Pecháček (15. 2. 1896 Záhornice – 3. 2. 1944 Koncentrační tábor Mathausen) představuje bezesporu jednu z nejvýraznějších osobností Československé obce sokolské první poloviny 20. století. Ač vyučený zedník, nikdy se tomuto povolání vážně nevěnoval. Vždy vítězil sport. Na olympijských hrách v Antverpách v roce 1920, kdy poprvé reprezentoval Československou republiku na velkém mezinárodním fóru, mu medaile unikla pouze o vlásek. O dva roky později však naplno zazářil na mistrovství světa v Lublani, odkud si odvezl hned dvě zlaté medaile – z víceboje jednotlivců i ze soutěže družstev. Téměř 10 let života věnoval službě v československé branné moci, kde měl jako tělovýchovný instruktor na starosti nejen vlastní fyzickou zdatnost vojáků, ale rovněž tak vyhledávání případných sportovních talentů. Na počátku 30. Let XX. století Pecháček opustil řady armády a naplno se počal věnovat práci v Československé obci sokolské – stal se vedoucím jejích cvičitelských škol. Současně s tím se i oženil – vzal si krásnou náčelnici karlínské sokolské jednoty, Emilii Reimannovou. V rámci své sokolské činnosti se stal autorem několika instruktážních spisků, do paměti se však v roce 1938 zapsal jako autor skladeb X. Všesokolského sletu „Sokolská brannost“ a „Přísaha republice“. Jako správce Tyršova domu inicioval těsně před německou okupací ukrývání a záchranu nejcennějších relikvií sokolského hnutí. Součástí Obce sokolské v odboji byl Pecháček od prvních minut jejího vzniku, v létě 1939 se stal jejím zemským velitelem v Čechách. Stejnou funkci převzal i v sokolské organizaci Jindra, která navazovala na činnost poničených struktur OSVO po nástupu zastupujícího říšského protektora Heydricha na podzim 1941. František Pecháček byl vlastencem, statečným mužem, pro nějž byla národní svoboda cennějším statkem, než jeho vlastní život. Autor skladby „Přísaha republice“ složil české zemi a českému národu svou vlastní přísahu věrnosti a dodržel ji za všech okolností a do všech důsledků. Až k hořkému konci. František Pecháček zemřel s hrdostí. Zemřel jako dokonalý příklad sokolského bojovníka. Způsob jeho popravy není jednoznačně zdokumentován. Některé zdroje uvádějí, že byl zastřelen popravčí četou. Jiné tvrdí, že měl být roztrhán psy. Třetí verze uvádí, že byl nejprve těžce zraněn dogou velitele tábora Georga Bachmayera a po ošetření v nemocnici zastřelen. Část jeho cvičení ze sletové skladby Přísaha republice tzv. Pecháček je součástí sletových skladeb mužů od r. 1994.
Hudbu k Pecháčkově sletové skladbě Přísaha republice složil Jan Seehák (10. 4. 1910 Praha – 16. 6. 1978 Praha), který byl od roku 1928 členem T.J. Sokol Praha Královské Vinohrady. Byl to hudebník mimořádného tvůrčího nadání. Vynikl zejména svými hudebními doprovody k sletovým vystoupením.

Počet příspěvků 1.