T.J. Sokol Hluboká nad Vltavou

Přestože českou tělocvičnou organizaci Sokol založil Miroslav Tyrš s Jindřichem Fügnerem v Praze ji roku 1862, na Hluboké vznikla až o třicet let později. Vše začalo tím, že několik místních nadšenců se inspirovalo shlédnutím českobudějovického sletu v létě 1893. od myšlenky neměli daleko k činu, a tak se již 3. prosince téhož roku sešla ustavující schůze. Dostavilo se celkem 44 zájemců, kteří ze svých řad zvolili první výbor v čele s Jarolímem Maříkem. Členové Tělocvičné jednoty Sokol na Hluboké cvičili zpočátku v místnosti pronajaté Okresní hospodářskou záložnou, v letních měsících pak na zahradě Jana Kladrubského. Po necelých třech letech dostali výpověď z prostorů záložny a další rok trvalo, než získali svolení užívat tělocvičnu zdejší dívčí školy. Jednota vlastnila své náčiní, od roku 1894 se mohla pochlubit také vlastním praporem. V roce 1911 došlo k ustavení ženského odboru, avšak první světová válka vypuknuvší brzy poté přerušila slibný vývoj činnosti hlubockého Sokola. Osm jeho členů nalezlo smrt na bojištích.

Vznik samostatného státu přinesl nejen obnovení činnosti, nýbrž také snahu o vlastní tělocvičné prostory, která byla úspěšně završena v roce 1927 otevřením sokolovny. Rok co rok vystupovali Sokolové před hlubockou veřejností, několikrát zde dokonce proběhl župní slet. Kromě obecného tělocviku provozovali členové také další sporty, jako například házenou, odbíjenou, košíkovou, lehkou atletiku, lyžování, plavání, stolní tenis či cyklistiku. Hlubocký Sokol však svého času neproslul pouze sportem, nýbrž i některými dalšími kulturními aktivitami. Máme na mysli samozřejmě především pořádání oblíbených divadelních představení a provoz biografu.

Počátkem roku 1941 byl hlubocký Sokol rozpuštěn a následná válečná léta zaplatilo dalších osm jeho členů svými životy. Na podzim 1945 se sice činnost spolku obnovila, ovšem nikoli na dlouho. Po komunistickém převratu byl v roce 1948 sloučen s ostatními hlubockými sportovními kluby do Závodní sokolské jednoty Sokol Zadrev, pozdější Tělovýchovné jednoty Hluboká. Dnem 14. května 1992 došlo k obnovení činnosti Tělocvičné jednoty Sokol Hluboká nad Vltavou a jejím starostou se stal Pavel Marek. Má nyní 370 členů, z nichž asi dvě třetiny tvoří muži. Nejsilnějším oddílem je oddíl baseballový.

Tělocvičná jednota Sokol Hluboká nad Vltavou byla založena 3. prosince 1893 a je nejstarší tělovýchovnou složkou na Hluboké.

Prvními místnostmi ke cvičení byly sály v hostincích. Pro své členy organizovala cvičení, turistickou a osvětovou činnost. V roce 1894 byl pořízen 1. sokolský prapor.

V roce 1924 byla zahájena výstavba sokolovny, v roce 1926 potom otevřena. Kromě prostných postupně přibývala i další odvětví, česká házená, odbíjená, lehká atletika, plavání, lyžování, košíková, stolní tenis, cyklistika, šerm, tenis. K tradičnímu divadlu přibývá odbor loutkářský a družstvo dorostenek, které zvítězilo v roce 1932 na IX. všesokolském sletě v Praze v šestiboji.

V roce 1941 byla zakázána činnost Sokola. Majetek se podařilo s velké části zachránit. řada členů zemřela v nacistickým koncentračních táborech.

Po skončení války se činnost Sokola obnovila. V roce 1948 dochází ke sloučení Sokola, DTJ, KČT a Sk a začíná období socialistické tělovýchovy. Ke zvětšení objektu došlo v roce 1964, kdy byla provedena přístavba.

5. prosince 1993 byla činnost Sokola v Hluboké nad Vltavou obnovena, do r. 1995 probíhá generální oprava sokolovny. Starostou je zvolen br. Pavel Marek.

V letech 1993-95 byla provedena generální oprava celého objektu. V lednu 1997 opět začali v sokolovně cvičit složky žen, mužů, dorostenců a žactva.

V roce 2002 nás bohužel výrazně zasáhly povodně.

Celková škoda byla vyčíslena na 1,57mil. Kč. V rámci likvidování záplav, byla provedena děvčaty z oddílu aerobiku „Povodeň tours“, která zahrnovala řetěz vystoupeních v řadě měst a obcí v kraji a výtěžek akce odevzdala na povodňové konto ČOS.

11. října 2003 byla sokolovna slavnostně zprovozněna za přítomnosti hejtmana Jihočeského kraje p. Jana Zahradníka, členů Sokola a zástupců města a panem starostou.

Sokolovna je v současné době využívaná všemi sokolskými oddíly a dále ji využívá TJ Hluboká n/ Vlt. a mezinárodní škola. Provoz sokolovny z pěti sedmin hradí město. Bez smlouvy uzavřené mezi městem Hluboká n/Vlt. a TJ Sokol by byla sokolovna již dávno mimo provoz. Peníze, které získáme z pronájmu sálu a z příspěvků od ČOS by zdaleka na provoz nepostačovaly.