T.J. Sokol Smržice
Historie naší jednoty
Sokolství ve Smržicích má dlouhou tradici, dokladem toho je založení Jízdního Sokola již v roce 1883, který stal střediskem pro celý okres Prostějov. Svými vystoupeními na národních slavnostech posiloval Jízdní Sokol národní uvědomění Čechů.
K založení Tělocvičné jednoty Sokol Smržice došlo 16. dubna 1906 a prvním starostou byl zvolen Vincenc Cásek. Ke cvičení se přihlásilo 46 mužů a již v květnu začali pravidelně cvičit v pronajatých prostorách hostinského sálu u Obrů nebo na zahradě u Přikrylů. Uspořádané okrskové cvičení ve Smržicích a účast smržických cvičenců v roce 1907 na V. všesokolském sletu v Praze, dodaly činnosti v jednotě nový rozmach.
V roce 1911 vznikl v jednotě ženský odbor a zakrátko zahájilo cvičení i žactvo. Dobře se rozvíjející činnost přerušila I. světová válka a všichni schopní muži byli povoláni do zbraně.
Kromě tělocvičné aktivity byla každoročně nacvičována divadla, pořádaly se plesy, besídky pro mládež a hudební akademie.
Již od roku 1912 byla mezi členy stále touha po postavení vlastní sokolovny. Tato myšlenka znovu ožila, když se stal náčelníkem jednoty František Jakubec, který si vzal plán zbudování vlastního stánku za svůj cíl a navrhl založit sbírku na stavbu sokolovny. Fond pro stavbu sokolovny narůstal po malých částkách. K jeho výraznému vzestupu přispěl dar smržického rodáka Františka Viktorina, který věnoval 25.000 Kč a dar od Obce Smržice ve výši 60.000 Kč. Výbor Sokola se na základě doporučení stavebního odboru usnesl, že zahájí stavbu sokolovny v roce 1930 a to k uctění 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Stavbu provedl stavitel Vladimír Vychodil z Prostějova podle projektu inženýra Žáčka z Brna. Sokolovna byla postavena ve funkcionalistickém stylu, který se zrodil na začátku 20. století z užití nových technologických prostředků, zejména konstrukce ze železa a železobetonu. Na stavbě se podíleli občané, zejména rolníci, s nadšením pomáhali při dovozu stavebního materiálu. Členové Sokola provedli všechny práce zdarma a také přispívali nemalými částkami s takovou horlivostí a obětavostí jen proto, aby stavba byla včas otevřena.
Slavnostní otevření sokolovny se konalo 31. května 1931. Velký sál byl využíván pro divadelní činnost a promítání filmů. Na malém sále bylo loutkové divadlo pro mládež. Pravidelně se cvičilo v obou sálech. Obecní knihovna měla své místo v sokolovně od roku 1931 do roku 1980. Jednota pořádala plesy, šibřinky, koncerty. V roce 1937 byla tělocvičná jednota zaměřena na tělocvik a cvičení na nářadí. Od roku 1938 se začali někteří členové věnovat volejbalu. Průkopníkem volejbalu byl bratr František Vysloužil. V době II. světové války byla zakázána činnost Sokola. Po osvobození obnovila jednota svou činnost, pravidelné cvičení a pořádání akcí, starostou byl bratr František Sláma.
V roce 1948 byl Sokol potřetí umlčen na dobu 41 let. V roce 1949 se z oddílu všeobecné průpravy oddělil oddíl odbíjené. Součástí Sokola se stal oddíl kopané, dříve samostatný klub. V roce 1951 došlo k reorganizaci Sokola, předsedou se stal prof. Miroslav Ryšánek, jednota se stala součástí Československého svazu tělesné výchovy.
Politické změny v roce 1989 umožnily provedení změn v dosavadním životě TJ Sokol. Po celostátním sokolském sjezdu v roce 1990 se smržičtí sokolové dohodli přestoupit do České obce sokolské. Majetek převeden od ČSTV Praha do vlastnictví Tělocvičné jednoty Sokol Smržice k 1.1.1992. Starostou se stal bratr Alois Doseděl.
Tělocvičná jednota Sokol Smržice je součástí sportovního, kulturního i společenského života v obci již více jak 113 let. Sokolové pořádají sportovní akce pro děti, volejbalové soutěže pro dospělé, plesy, maškarní bál a taneční zábavy. Nejdůležitější činností je však pravidelné sportování dětí, mládeže a dospělých. Členové se účastní sportovních soutěží, turnajů a sokolských sletů.