Sestry a bratři,

v sobotu uplyne sedmdesát let od zákazu činnosti SOKOLA. Tisíce sokolů a sokolek zaplatilo svým životem věrnost ideálům svých zakladatelů Miroslava Tyrše, Jindřicha Fügnera a věrných příslušníků Sokola T. G. Masaryka a Edvarda Beneše.

12. dubna 1941 byla Sokolu zastavena činnost a Tyršův dům v Praze byl uzavřen. V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo naráz a krutě zasáhlo do sokolských řad. Po celém území protektorátu došlo k rozsáhlému zatýkání členů předsednictva, náčelnictva a vzdělavatelského sboru ČOS, župních výborů i činovníků jednot. Osudného dne 8. října 1941 podepsal Reinhard Heydrich úřední výměr o zrušení České obce sokolské. Tento zákrok odůvodnil tím, že Sokol se stal střediskem otevřeného i tajného odporu proti německé říši. Podle dostupných údajů bylo v té době v koncentračních táborech již kolem 1 500 Sokolů. Většina účastníků domácího protinacistického odboje byla členy Sokola, tudíž sokolský odboj je v podstatě odbojem národním. Sokolové šli na svou smrt odhodlaně, hrdě, jejich poslední myšlenky před popravou nebo smrtí na následky mučení patřily Sokolu a národu, jak dosvědčovaly vzpomínky těch, jimž se podařilo přežít. Dle poválečných neúplných údajů bylo popraveno 1 212, umučeno 2 178 a vězněno 8 223 sokolů. Dalšími oběťmi byli padlí Sokolové v zahraničním vojsku, při Slovenském národním povstání a při květnových revolučních dnech v Praze. Sokolské zásluhy o osvobození a oběti jím pro ně přinesené byly zhodnoceny jednak zvláštním projevem prezidenta dr. Edvarda Beneše, jednak připnutím československého válečného kříže 1939 na prapor ČOS, jakož i vyznamenáním jednotlivých sokolských činovníků za odbojovou činnost. Mnozí z těch, kteří se šťastně vrátili z nacistických koncentráků bohužel zakusili vězení ze stejného důvodu po únoru 1948.

NEZAPOMÍNEJME, KOMU VDĚČÍME ZA SVOU EXISTENCI A ZA SVOU SVOBODU. PŘIPOMÍNAT HRDINSTVÍ TĚCH, KTEŘÍ VE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE BOJOVALI A PORAZILI NĚMECKÝ NACISMUS A JEHO SPOJENCE VŠAK NESTAČÍ. KÉŽ BY BYL KAŽDÝ Z NÁS SCHOPEN NALÉZT V SOBĚ ASPOŇ KOUSEK TÉ ODVAHY, STATEČNOSTI A NEOHROŽENOSTI, JAKOU V SOBĚ MĚLI TI, KTEŘÍ ZA NÁS BOJOVALI. KÉŽ BYCHOM UMĚLI TUTO ODVAHU, STATEČNOST A NEOHROŽENOST POUŽÍT PŘI ŘEŠENÍ ÚKOLŮ A PROBLÉMŮ, KTERÉ PŘED NÁS DNEŠNÍ DOBA STAVÍ.

N E Z A P O M E N E M E !